Adam Anker, hudební skladatel a houslista, pobývá již nějaký čas v Krakově. Sponka v prachu u jeho nohou v parku v něm vyvolá příval vzpomínek na dceru Miriam a její náhlou smrt. Za mlčením, které ovládalo celý Adamův život, se skrývají mnohá tajemství. Znovu se vrací k příčinám, proč dcera vyrůstala sama s ním na Novém Zélandu. Myslí na všechno, co si neřekli, a na všechno, co nikdy nebylo řečeno mezi ním a Miriaminou matkou, švédskou malířkou Cecílií. Ani jeho matka, se kterou vyrůstal ve Švédsku, s ním nemluvila o bolestných věcech. Nikdy mu nepověděla o jeho kořenech ani o osudu jeho rodiny v Polsku za nacistické okupace a nenaučila ho mateřský jazyk. Adam si nyní uvědomuje, že totéž učinil své dceři. Rozhodne se mlčení prolomit a své minulosti se dopátrat. Jeho pouť vede ze slunného Nového Zélandu do starosvětského polského Krakova a posléze i na melancholický zasněžený ostrov stockholmského souostroví, kde kdysi zanechal svou životní lásku. Podobně jako sonáta představuje hudební téma a v různých tóninách je pozměňuje, je Sonáta pro Miriam důmyslně komponovanou variací na důsledky mlčení. Sonáta pro Miriam je silným příběhem o hledání minulosti, rozkrytí tajemství, která byla příliš dlouho pohřbená, nezbytnosti sdílet s druhým člověkem důležité a bolestné události v životě. Vypovídá o zármutku, ztrátě, samotě a krutých volbách, je ale zároveň prodchnuta hudbou, láskou a konečně uskutečněnými rozhovory přinášejícími smíření. Její tóny ještě dlouho doznívají.