Termín "obětní beránek" se užívá pro jednotlivce a skupiny, kterým se klade za vinu, že působí zlo. Hledat obětní beránky znamená pátrat po osobách, které lze ztotožnit se zlem, obvinit a vyvrhnout z rodiny nebo komunity, aby si ostatní její členové mohli připadat bez viny. Z psychologického hlediska je honba za obětním beránkem formou popírání stínu - jeho projekcí na druhé. Stínem máme na mysli postoje, chování a emoce neslučitelné s jáským ideálem či s údajnou dokonalou dobrotou Boží. Místo toho, abychom tyto aspekty uznali za součást našeho lidství - a Boží celosti - potlačujeme je a popíráme, oddělujeme od vědomého já a zatlačujeme do nevědomí. V západní společnosti byla role obětního beránka mnohdy přisuzována Židům a jiným menšinám. Musely se s ní potýkat rovněž dívky a ženy. Tyto skupiny odjakživa nesly břímě obětního beránka - čelily obviňování a odmítání, nebo byly přinejmenším podceňovány - protože to, jaké jsou a co představují, nedokázala společnost vědomě akceptovat. Pokud se jednotlivci s rolí obětního beránka ztotožní - tj. vezmou na sebe odpovědnost za odmítnuté stínové aspekty druhých - může je toto ztotožnění dovést k sebenenávisti a k chování, které maskuje, nebo jehož motivací je hluboce zakořeněný pocit viny a hanby. Tato působivá kniha zkoumá mnohé aspekty psychologického vlivu problému obětního beránka na životy moderních mužů a žen, přičemž zahrnuje celou řadu příkladů z autorčiny analytické praxe. Proniká rovněž pod povrch komplexu obětního beránka, k archetypickým vzorcům přítomným v mýtech a židovsko-křesťanské tradici.