Italské město Florencie je ve čtrnáctém století zaplaveno vražedným morem. Někteří lidé se zavírají do svých domovů, neboť nemoc se šíří velmi rychle. Jiní mají na tuto nemoc opačný lék: užívat si zábavy, hodně pít a žertovat. Lidé po tisících umírají, a tak je na márách nosí hrobaři z drobného lidu a jen málokdy pro nebožtíky někdo truchlí.

V té době se v kostele Santa Maria Novella sešlo sedm dam. Autor dle svých slov nechtěl uvádět jejich pravá jména, pojmenoval je tedy: Pampinea, Fiammeta, Filomena, Emilia, Lauretta, Neifilie a Elisa. V kostele se náhodou setkají se třemi mladíky (Pamfineem, Filostratem a Dioneem), které přemluví, aby s nimi odešli z města do jistého sídla.

Domluví se, že každý den bude zvolen král či královna a každý den si všichni připraví příběh na dané téma pro ostatní. Každý den je tedy vyprávěno 10 příběhů. Po deset dní přebývají v sídle a jedenáctý se vrátí zpět do Florencie, kde mladíci zanechají dámy v Santa Maria Novelle, na místě, na kterém se s nimi poprvé setkali.

Nesmrtelné, stovky let staré dílo je dodnes oblíbenou satirou na náboženský asketismus, církev i šlechtu.