Kniha o Karlu IV. zachycuje příběh člověka, který jako malé dítě byl vyrván z matčina náručí, uvržen do sklepního vězení a posléze odvezen do daleké ciziny. Jako urozený jinoch se pouštěl do pochybných dobrodružství, „dal se na cestu hříchů mládí“, jak cudně poznamená kronikář, vedl nezřízený sexuální život, jehož sám papež musel napomínat za výstřední a příliš švihácké oblékání a přemrštěnou náklonnost dámským půvabům. Postupně se však stává vyzrálým a obratným charismatickým politikem, spoluurčujícím po třicet let osudy středověké Evropy, ale i budovatelem na svou dobu vskutku nevšedního formátu. Do tvářnosti Prahy se zapsal nejen uvedením gotického stavebního slohu, ale i výstavbou Nového Města pražského či založením univerzity (kromě pražské však zřídil i devět dalších v různých částech Evropy). Neutuchající stavební aktivitu nerozvíjel jenom v Praze, ale např. i v Hradci Králové, Chrudimi, Rakovníku, Ústí n/L., Brně, Olomouci či Znojmě, ba i v nejrůznějších částech Svaté říše římské (kupř. v Karlově oblíbeném Norimberku či v Tangermünde). Ke svým dílům dokázal přitáhnout tvůrce vskutku světové velikosti, jakými byli třeba Matyáš z Arrasu, Petr Parléř či Mistr Theodorik. Konečně i Karlova vlastní literární tvorba (zábava jeho panovnickými kolegy vskutku příliš nepěstovaná) o něm leccos vypovídá. Koláž z nejrůznějších dobových kronik, listin arukopisů, korespondence astudií historiků od Fr. Palackého, J. Šusty, J. Spěváčka, Fr. Kavky až po L. Bobkovou tak přináší poutavé čtení, vystihující život a působení tohoto neobyčejného vladaře, s důrazem na jeho lidský rozměr. Knihu doplňuje téměř sto dvacet dobových vyobrazení, starých rytin, iluminací z nejrůznějších kronik a kodexů, vedut, map, stavebních plánů, portrétů, fotografií nejrůznějších rukopisů i staveb, pečetí, soch či náhrobků.