Jaroslav Valečka se narodil 27. 10. 1972 v Praze. V letech 1991 - 1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze - prof. Jiří Sopko - malba; Jan Hendrych - plastika. Dále absolvoval stáže na Vestlandes Kunstakademi (Bergen, Norsko); 1995 - Staatliche Kunstakademie (Karlsruhe, SRN); Royal academy (Rotterdam, Nizozemí). Uskutečnil již více než tři desítky samostatných výstav, svými díly byl zastoupen na skupinových přehlídkách v České republice i v zahraničí. Na českou výtvarnou scénu vstoupil vcelku razantně již na konci devadesátých let 20. století. Lze jej zařadit mezi autory současné mladé generace, kteří se svým dílem kontinuálně napojují na tradiční výrazové proudy, jdoucí napříč dějinami malířství. Hlavními tématickými okruhy Valečkovy dosavadní tvorby jsou krajina (převládající složka) a figura. Setkáme se zde se silným symbolickým výrazem, archaickou formou, snahou o postižení obecnějších psychologických stavů lidského jedince konfrontovaného s vlastní nevysvětlitelnou smrtelností. Autorova síla spočívá ve zvláštní intimitě těchto obrazů a vzácně vyrovnané kvalitě. Patří mezi umělce, kteří se snaží vytvářet klasickou a přitom současnou malbu. Monografie je členěna do menších, obsahově identických cyklů, které reprezentují hlavní okruhy malířovy tvorby - "Krajina", "Ticho noci", "Architektury", "Interiéry", "Oheň", "Člověk v krajině", "Krev", "Masky", "Gesto a tvář".