Marie Terezie, silná žena, zajistila své monarchii prestiž velmoci a těšila se velké vážnosti celé Evropy. Ale její narození bylo pro rodiče zklamáním, protože Karel VI. potřeboval mužského potomka, aby habsburský dům neměl problémy s pokračováním rodu. Nikoho ani nenapadlo, že by právě narozené děvčátko mohlo jednou stát v čele habsburské monarchie. Proto výchova a vzdělání Marie Terezie nebyly zaměřeny na velké úkoly, nýbrž sestávaly v první řadě z náboženství a krásného umění, obzvláště hudby. Uměla výborně zpívat a na dvorních koncertech sklízela velké úspěchy. Vztahy s rodiči byly odtažité: žena, které říkala mami, byla její vychovatelka, hraběnka Fuchsová. Provdala se z lásky za Františka Štěpána Lotrinského a porodila mu 16 dětí. Alžbětě bylo teprve patnáct let, když se vzdala své svobody a mládí, aby se stala rakouskou císařovnou. Bezstarostný život v Possenhofenu v Bavorsku byl tentam. Alžběta poznamenaná volností, kterou měla v dětství, nesnášela upjatý ceremoniál vídeňského dvora, nezajímala se o politiku a státní záležitosti a většinou cestovala nebo žila v cizině, daleko od přísného dohledu tchyně... Zita byla sedmnáctým dítětem svého otce - že se jednou stane rakouskou císařovnou, nikomu ani nepřišlo na mysl. V létě žila se svou velkou rodinou ve Schwarzau v Rakousku, zimy trávila v italském Pianore. Od deseti let navštěvovala penzionát v Zangbergu. Osudovým se jí stalo setkání s arcivévodou Karlem, které zaranžovala její teta, a brzo nezůstalo jen při seznámení.