Gabriela Bossisová (1874–1950) Narodila se ve francouzském Nantes jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Hluboce ji zasáhne první svaté přijímání. V dospělosti vyučuje katechismus, vyšívá plátna pro obchod s liturgickými potřebami, účastní se různých farních akcí. Během první světové války získá diplom ošetřovatelky a slouží jako ošetřovatelka Červeného kříže. V roce 1923 napíše pro jednu dobročinnou akci první divadelní hru, Le charme. V roce 1936, po bohaté divadelní činnosti (je jí 62 let), prožije při cestě na zámořském parníku na divadelní turné po Kanadě intenzivní setkání s Kristem. Toto niterné setkání stojí u počátku duchovního deníku publikovaného později pod názvem On a já. Zaznamenává v nich, co jí říká hlas, který k ní promlouvá až do její smrti. Byla františkánskou terciářkou. Kniha představuje výbor z duchovního deníku, kam si Gabriela zapisovala, co jí říkal hlas, jejž slyšela po čtrnáct let ve svém nitru a jenž, jak věřila, patřil samému Ježíši Kristu. V roce 1944 dala souhlas ke zveřejnění těchto rozhovorů její duše s Pánem Ježíšem. Ve Francii začaly vycházet od roku 1949 s předmluvou otců jezuitů a také s církevním schválením. Dnes jsou přeloženy do mnoha jazyků a úryvky z nich lze zaslechnout rovněž v homiliích renomovaných kazatelů. „Chovej se ke každému, jako bych to byl já. Je stvořený k mému obrazu a podobě. A především nepohrdej! Nikým nepohrdej! Ani těmi největšími hříšníky! Tím bys mě zranila. Mohou se obrátit a v mém království nakonec být výše než ty.“ (ukázka z knihy)