Tatik denně vytáhl husle a začal si sám pro sebe preludovat. Měl chuť a invenci na jednoduché písně. Improvizoval a kolikrát i komponoval. Až byl patřičně rozehraný a chtěl se podělit s poslechem, volal do kuchyně na maminku: “Hedvi, něco ti zahraju!“ a pak přivolal i nás. Dodnes slyším jeho slova: „Chlapečku, poď si se mnú zahrát ciférku. Neco jsem objevil. Enom na chvilku“…Obyčejně jsme končili za tmy...

Toto CD vzniklo z iniciativy mého bratra Petra: Natočme otcovy cifry. Jsou to ohromné věci, které bychom měli zaznamenat ještě my, dokud na to máme. A Petr nečeká, až se rozkývu a pustí se do práce. Zajistí studio, muzikanty, sponzory, navrhne písně, a než se zorientuju, stojíme s Petrem a jeho synem Jirkou před mikrofonem a zpíváme otcovu oblíbenou V Brně na rynku...

K současným nahrávkám jsme připojili ještě dvě historické Má milá Marijánko a Šupot z Moravy. Ta první je jedinečná tím, že v ní ještě hraje a zpívá náš otec. Jediné co se snad nepodařilo, bylo přimět našeho Petra k sólovému zpěvu. Přestože jsme ho k tomu všichni nabádali, zpívá „pouze“ v rodinném triu a ve sboru muziky. Závěrem se patří poděkovat všem tvůrcům a sponzorům, ale zejména bráchovi Petrovi za realizaci tohoto projektu. Hoš, Primáš! (Jiří Petrů)