Druhá básnická sbírka Tomáše Tomáška.

Název tvoří paralelu k první autorově knize, vydané v Triádě, a zatímco Sedimenty Magmatity odkazují k přírodninám, název Bastiony Kasematy míří k lidským stavbám, ve výšinách i podzemních hloubkách.
Podobně jako v první sbírce i v této je záznam opřen o pozorování krajiny a světa.
Drobné a úsporně vystavěné lyrické útvary zachycují spatřené „stíny v rozvalinách / fontány bříz // protínané lesy ... rybníky / věnec vsí“ (Zahrada F. J. Šlika) apod.
To, co se skrze tyto zdánlivě prosté a nevýřečné zápisy odkrývá, je krajina vnitřní. Vedou k pozornosti k tomu, jak promlouvají, čím je s nimi spojený člověk a k čemu jej vyzývají. Je to zrak vnitřní, jímž básník „do oblak ... hleděl / a zůstal tak“ (Bez pohybu leírás elrejtése