Kniha historičky umění Hany Rousové nabízí obraz umělecké tvorby mnohdy až provokativně odlišný od toho, jak ho známe z tradičních dějepisů umění. Je postavená především na vizualizaci neobvyklých spojení malířských a sochařských děl (Josefa Šímy, Františka Drtikola, Vasilije Kandinského, Zdeňka Pešánka) s designem užitkových předmětů jak slavných osobností (Sonii Delaunay, Wenzela Hablika, Marianne Brandt), tak anonymních továrních návrhářů. Prostřednictvím téměř pěti set reprodukcí české i zahraniční tvorby ukazuje, že přímé i nepřímé mezioborové vztahy nebyly jednosměrné, založené na dominantní roli tzv. vysokého umění, jak je obvykle předpokládáno, ale interaktivní. Autorka k jejich demonstraci zvolila problematiku abstrakce, a to nejen z hlediska výtvarného tvarosloví, ale i ve smyslu iluzivní manipulace s realitou, kterou lze považovat za virtuální a ideologicky účelově zneužívaný obraz nenaplnitelných snů a přání společnosti, zejména jejích středních a nejchudších vrstev. Sledovaná problematika o to názorněji současně uvádí čtenáře do světa zmarněných nadějí a historicky bezpříkladných dramat období mezi lety 1918 až 1950. leírás elrejtése