Před časem autor nesměle umístil na internet článek nazvaný Paměti starého práškaře. Mělo se jednat o vzpomínky na léta strávená při létání nad poli a lesy při letecko-chemickém ošetření rostlin. První článek měl mezi čtenáři velký ohlas, který autora přiměl k napsání dalších pokračování. Ve všech svou osobitou formou líčí své bohaté letecké zážitky, a že jich za ta léta nebylo málo. Úspěch jednotlivých povídek byl tak velký, že se Jan Juračka rozhodl obdobnou formou sepsat vzpomínky z celé své dosavadní letecké kariéry a jako celek je vydat knižně. Jak se ukázalo, toho, na co se i po létech stále vzpomíná, je tolik, že rozsah rukopisu se stále rozrůstal. Proto jsou Paměti starého práškaře úvodní knihou popisující léta strávená při sportovním létání ve Svazarmu a především pak období, kdy autor létal jako „práškovací“ pilot u podniku Slov Air. „Práškování“ byla a stále je specifická letecká činnost, při níž piloti nalétají velké množství hodin v náročných přízemních výškách, v členitém terénu a na rozmanitých místech. Zejména v osmdesátých létech se nad československými poli a lesy ročně nalétaly desetitisíce hodin, ale tato oblast našeho letectví je v dnešní době velice opomíjená. Kniha Jana Juračky se stává jakýmsi průlomem, průlomem o to cennějším, že je čtenáři předkládán ve stylu přátelského vyprávění.