Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl v období hluboké totality veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu. Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení. Čtrnáct let se Richard Wurmbrand snaží předávat ostatním svoji křesťanskou naději, a pobízet je, aby hledali útěchu, která je skryta v Bohu. Užívá k tomu nejrůznější prostředky včetně morseovky. Později onemocní tuberkulózou a jako nevyléčitelný ; paci ent je odložen na pokoj smrti. Jeho zdravotní stav je fatální: pokročilé stadium tuberkulózy, hnisající rány od bičování a bití. Ale i za takových okolností posiluje umírající vězně. Třebaže je sám trýzněn vzpomínkami na opuštěnou manželku a nedospělého syna, dokáže své zoufalé spoluvězně rozptýlit a rozesmát anekdotami či veselými příběhy. Když je později komunisty lákán, aby se výměnou za propuštění stal jejich informátorem, odolá i tomuto pokušení. Po všeobecné amnestii v roce 1964 se farář Wurmbrand konečně dostává na svobodu. A protože rumunští komunisté dychtí po západních valutách, svolí aby byl i tento jejich rozhodný oponent vykoupen na Západ díky iniciativě jedné skandinávské misie. Ve svobodném světě se Richard Wurmbrand stává živým hlasem, který se rezolutně zastává křesťanů pronásledovaných za Železnou oponou.